Kárta čájeha Badjeluobbala árvvoštallon suodjalanguovllu viidodaga.
(Gáldu: NINA)

Suodjalanárvvut

Šaddogeardi ja flora
Dán guovllus leat golbma jávrraža, orddas ja badjelis ordda. Jeakkit oidnojit máŋgga sajes kárttas, muhte leat oalle goikásat. Ii leat beare šláddjai ja viiddis. Báikkohagain leat čáhccaset jeaggeluvttat, jávrražiid ja jogaid lahka.

Eanas jekkiin leat goike bovnnat. Daid birra leat čáhppesmuorjjit (fjellkrekling), várresieđggat, sieđgaskierrit ja dábálaš skierrit. Ollu eará dábálaš šlájat leat dáppe; luopmánat, olášrásit, miektaullut ja ehtemasat. Dát jeakkit heivejit buoremusat darferohtto-namáhusa (fattigmyr) mas leat sieđggat. Eanas bovnnat leat ombrotrofe nammásaš bovdnajeakkit main lea skierre- ja ruostaivdnás darfehápmi. Máŋgga sajes leat nu goikásat ahte dáid sáhtašii gohčodit duottaršaddogeardin nu go skierreduoddariin leat, gos ii leat bálljo makkárge hápmi, dušše čáhppesmuorjedaŋaseana mas lea dakkár čáhccaseanahápmi.

Guokte vuosttaš namuhuvvon šaddogeardešlája gávdnojit maid čáhccaset báikkis (gos šlájat ellet), muhte de leat doppe alladet rissit (1,5 m). Guovllus leat maid eará šládjačoahkkádusat, e.e ollu ráneslukti, luomi, jeaggejokŋa ja selddetjiekta. Gaskkohagain leat jeakkit rođuin, gos leat e.e jeagge- ja meahccehoašat ja jeaggeviolat.

Čáhccaseamos fielbmájekkiid birra lea šluppot-, juovka- ja gámassuoinnelukti, alla luktejeakkit iešguđet hámis. Dáppe lea maid ollu niitoullu ja ruvatlukti. Dáid jekkiin ii leat šládjavalljodat.

Báikkohagain registrerejedje maid litná balssáid maid birra lea ruvat- ja ruohtastuslukti. Seammás go dáid searvvis leat suotnjoruškkit ja muoškkát.

Čoahkkáigeassu ja árvoárvvoštallán
Guovllus leat viiddis ja máŋggalágan jeaggešlájat boasttooinnolaččát unnit dábálaš šlájaid haga. Danne lea botánalašárvu báikkalaččát.

Fauna
Čielggadanbohtosat Badjeluobbalis čájehit ahte dáin guovlluin eai leat nu ollu šlájat, unnan njeašše-eatnamiid dihte addá dat unnan potensiála. Ollu buoret njeaššeloddeguovllu gal oidne das láhkosis. Badjeluoppal gal ii lean miellagiddevaš botánalaččát, iige zoologalaččát. Kárta čájehii stuorra oasis guovllus ollu jekkiid, muhte dat ledje goike bovdnajeakkit. Čáhccas (njeašše) báikkiin ledje rođut maid gaskkas lea čáhci. Dákkar šaddogeardešlájain oidne soames čoavžžu (earenoamažit ruonájuolčoavžžu), ja golbma čuotnjága.

Dáid loddenáliid oidne Badjeluobbalis:
Čuotnjága – 3
Suovragoalsi – máŋggasadjai čoahkkanan
Rievssat – 2, ja oidne rievssatgáhkiriid ja gavjjaid
Ruonájuolčoavžžu – dábálaš
Rávggoš – 1 njiŋŋelas
Báiski – unnimusat 5
Upmolcizáš – lávdan
Cizopaš – 1 rávja

Čoahkkáigeassu ja árvoveardádallan
Guovllus lea árvu dušše báikkalaččát, loddeguovlun.

Olles árvvoštallán
Sihke botánalaš- ja zoologalaš čielggadeamit čájehit dan seamma; guovlu ii leat movtege suodjalanveara, ja das veardádallo leat dušše báikkalaččát árvu.

Min dieđuid ii leat movtege kártejuvvon das mot guovlu geavahuvvo, ii histurjjálaččát dahje ođđáset áiggis.