Jus diet fitnodat livččii lokten ášši 1912:s de livčče dán doaimma ožžon johtui hálbái, ja eanas goluid livčče juo dinen fas, ja dasa lassin livččii fitnodaga boahtteáigi leamaš oalle earálágán, čuovgadeabbo, go dál. Muhto 1916:s ledje hattit loktanan nu sakka ahte eai arvan šat álggahit doaimma.

Álttáeanu buođđudeapmi, mas livčče dolvon fámu Mátta-Várjjagii, livččii addán liibba uhccán rahčamušain háhkat dárbbašlaš el-rávnnji stuora oassái Finnmárkui. Livččii maiddái boahtteáigái šaddan ámta el-fámu váráiduhttima čielgin.

Virdnejávrri oivošis golgá eatnu baskkes gorsii, gárrehámat vákkis. Dás lea mis earenoamáš heivvolaš buođđudanbáiki, gosa soahpá buođđu mii addá sullii čuođi kilomehtera guhkes dahkkojávrri, mas sáhttá ávkkástallat daid stuora čáhcemeriid mat dakko golget muohttaga suttadettiin. Dát čáhcemearit leat dál dušše vahágin eanandoalloguvlui vuollelis vákkis, muhto buođu dihte livččii dain stuora ávki guovllu minerálagávdnosiid árvvu loktemis. Ii leat dušše ruvkedoaimmas ja fievrrideamis atnime čáhcefámu, muhto maiddái go buktagiid galgá reidet. ...

Vuosteháhku buođđudeapmái lea čadnon dasa ahte dát livččii dagahan Guovdageainnu buoremus eanandoallogiliid čázevuollái. Muhto sáhttit gal goasii dadjat ahte doaba “Guovdageainnu buoremus“ lea doalvvuheapmi, ja nu lea maiddái dat vuosttaldeapmi doalvvuheapmi. Ii daningo lea veadjemeahttun gilvit eatnama Guovdageainnus, muhto daningo dálá eanandoallogilit leat vearu sajiin, jus galgat árvvoštallat čielga eanandoallogeahčastagain. ...

Stuorimus dain [eanandoallogiliin], earret go Guovdageainnu girkobáiki, lea Máze, gos maiddái lea girku. Muhto eanandoalu mearkkašupmi Mázes govviduvvo buoremusat dainna go mun oidnen doppe ledje ovtta náveha sirdán, daningo muhkit ledje gártan dakkár látnan ahte šattai beare bargun daid doalvut návehis olggos. ... Jus juo viesut leat boldon, de lea unnán ágga hukset daid dohko fas. ...

Go eatnama árvvoštallá, de leat eanangáhppálagat maid gilvit sáhttá eatnogáttis mealgat unnibut go veardida daiguin eatnamiiguin mat leat stelliin sullii vihttalogi mehtera badjelis, gos guovlu lea álkit olahanmuttus maŋŋil go eanu leat buođđudan. Viesuid, mat leat eatnogáttis, gánnáha sirdit bajás daidda guovlluide gos leat buoret gilvineatnamat, gaskal Máze ja Virdnejávrri, Suolovuome guvlui. Ja leage juste dán guovllus gos dat stuora minerálagávdnosat leat, mat sáhttet dahkat jođu visot dasa mii guovllus buvttaduvvo. Buohkaide lea danin ávkin buođđudit Álttáeanu ja ráhkadit dahkkojávrri Virdnejávrri vuollelii.

Guovdageainnu gillái maiddái čuohcá buođđudeapmi, muhto lea eahpádus dulvágo buođđudeami maŋŋil dađi eanet go dulvá giđđadulvviin dálge, ja jus dulvvaliige eanet, de dahká dat hirbmat unnán vahága doppe. Seamma guoská olbmuid eatnamiidda Mierojávrri rájes gitta Gálaniitui, ja eará guovlluide maidda dát čuohcá eai šatta dat oppalaš vahágat mearkkašahtti, jus viesut leat boldon.

Biedjovákki ášši lea balddihahtti ovdamearka dasa mot nuppiid opmodat stáhta vehkiin sáhttá geavvat muhtun moaddásiidda buorrin geat orrot áibbas gáidagasas. Sávvamis dát ášši oažžu min jurdilit vuđolaččat nuppe háve. Ja de leat maiddái duddon evttohit dulvadit Máze, ja dakkáriid sáhttá dieđusge dahkat dušše sámiid vuostá. Muhto duorastat borgemánu 29. beaivi 1970 šattai stuora beaivi Máze historjái, ja oppalohkkái sámi álbmoga historjái. De viimmát orro 1852 šohkka geahpedeame, ja sámit eai sáhte šat doalahit namuheame deaddima ja vealaheami. Ii leat ávki jus vel laskiguovddáš Áltá ferte ge ráhput rievuid eará sajes. Ii sáhte vuordit ahte sámit eaktodáhtolaččat galget fárret eret gilis dainna ulbmiliin ahte dat doalahivččii heakkas ain eanet vuostálastiid. Boares vašši dáččaid ja sámiid gaskkas oažžu dađistaga vuoigŋanveahki, ja ii oktage dieđe gos dat bođežat. Muhto stuoradikki gielddalávdegoddi váldojuvvui vuostá árvvus vuogi mielde, ja vuostálastin ja čoahkkin maŋŋil lei nanu áššálaš, ábaide vuostálastiid bealis. Vuostebealli čilgii álggos makkár váikkuhusat leat jus čázádat dulvaduvvo ja ahte huksenviidodat lei sullii 7600 km2, 47 % anihahtti čázádaga ja 22 % fylkka oppalaš el-fámus. Dulvadeami boađus lei 800 miljovnna kubihkkamehtera čáhci mii golgá guhkkodahkii 56 kilomehtera nu ahte čáhcedássi loktana Guovdageainnu gili dássái, ja Máze dáfus jávkkašii ovdamearkka dihte girku, mii lea juo oalle badjin, ollásiidda čázevuollái.

Mázes leat 31 dálu, bealli ássiin ellet boazodoaluin, ja reasta fas eanandoaluin, maid kombinerejit bivdduin, guolástemiin ja muorječoaggimiin.

Okta imašlaš ágga maid leat atnán dulvadeami čađaheapmái lea ahte “sámit leat maid dáččat, ja sii fertejit maid dohkkehit oaffaruššat juoidá vai ožžot buoret eallindilálašvuođa.” Dat ii leat doallevaš. Sámit eai leat dáččat, dehe ruoŧŧelaččat dehe láddelaččat dehe ruoššat vaikke vel sii fertejit ge bákkus dohkkehit ahte sin eatnamiid leat juohkán daidda sierranas ártegis riikkaide. Dasto, jus eallindilálašvuođat dál galget šaddat mihá buorebut, de čuohcá dat dasa ahte buot eatnama eallin ja ealibat jávkaduvvojit jođáneappot.

Čoahkkimis Mázes ledje máŋga sáhkavuoru mat ledje gielddalávdegotti evttohusa vuostá. Doppe čujuhuvvui Álttávuona jiekŋadilálašvuođaide, joga luossabivdui, hehttehusaide boazodollui, luonddu billisteapmái ja loahpalaččat dehálaš beliide mat gusket olbmuide ja makkár váttisvuođaid sisa sin dagahit.

Máze lea goalmmát stuorámus ja čielgaseamos sámi gilli olles riikkas.

Jerrojuvvui gii galggai beassat buktit sámiid ášši ovdan go gažaldat galggai árvvoštallojuvvot. Daid psykalaš váttisvuođaid ii sáhte meroštallat. Nuorra Mikkel Eira oaivvildii ahte Máze ii leat vuovdimii ja dulvadeami sii bohte dustet geriljasođiin stáhta vuostá. Mii eat vuordde šat, ja mii eat goassege vuollan.

- Máŋggas várra skurkkihit mii guoská dan gerilja áššái, muhto dalle ferte muitit dan, ahte lea juo guhkes áigi go Aslak Hætta (Jáhkoš Áslat) ja Mons Somby oaivvit gáhčče Joganjálmmis duhtadan dihte eiseválddiid doppe. Mázelaččat lea čoahkkanan bisuhit giliset.

Lassi dokumentašuvdnan áššái leat mii váldán mielde muhtun jearahallamiid maid Sámerádio NRK:s leat doaimmahan. Lea Katrine Johnsen, NRK Romssa sámi ossodaga prográmmačálli gii jearahallá. Máze dulvadanplánaid oktavuođas lea son jearahallan ee. Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji Oddmund Sandvik, gii lohká ná: - Suohkanstivra lea meannudan ášši 1969:s dalle go iskkaimet fylkka njealjejagiplána, ja dalle celkkii suohkanstivra áššái ahte dat lea dán rádjái menddo unnán guorahallojuvvon ja danne mii eat dieđe nu olu dan birra mii dáhpáhuvvá jus Máze gilli biddjo čázi vuollái. Ovdagoddi lea maid iskan ášši dál cuoŋománus ja dalle celkkiimet ahte Máze dulvadeapmi ii galgan čađahuvvot.

KJ: Mii jearrat maiddái Nils Mathis Turis mot Máze-olbmuid mielas orro dat ahte gilli galgá jávkaduvvot ollásiidda?

NMT: Na, dat lea dieđusge nu maid minguin nugo eará olbmuiguin eará báikkiinge ahte sii liikojit dan báikái gos leat bajásšaddan, leaš dal buoret dehe heajut báiki. Min máttut leat bajásšaddan dáppe ja birgen dáppe, ja mii leat riegádan ja bajásšaddan dáppe ja mii leat doahppádan dán báikái. Nu ahte dat dieđusge čuohcá garrasit midjiide ja lea lossat gullat dan ahte dál lea hupmu dulvadit Máze ja ahte mii fertet fárret doppe eret. Lea han dieđusge nu nai ahte birge maiddái eará báikkis, muhto midjiide lea dat váttis. Mis sámiin leat maid giellaváttisvuođat, ja mii eat leat hárjánan orrut ja ealli stuorit báikkiin. Jus mii galggašeimmet fárret stuorit báikkiide, de manašii áigi ovdal go gávdná sajis doppe, ja manašii goit ovtta buolvva áigi ovdal go doahppána dohko, dehe heiveha eallimis dan ođđa báikki ektui. Ruđaiguin sáhttet dieđusge buhtadit ollu das mii billahuvvá, muhto lea ban ollu mii ii sáhte buhtaduvvot ruđaiguin, nu go luonddu čábbodat. Máze birra sáhttá dadjat ahte dat lea hirbmat čáppa gilli. Ja eai mis leat nu máŋga čáppa guovllu Sis-Finnmárkkus, ja eat mii hálit massit báiki.

KJ: Máŋga báikki leat juo billahuvvon miehtá máilmmi.

NMT: Jua, leat áibbas unnán báikkit mat dál leat várjaluvvon, ja ii livčče gal ráđđi billistit ain eanet. Mii geahččalit vuosttaldit dulvadeami nu bures go mii sáhttit. Muhto jus dál eiseválddit gávnnahit ahte lea gánnáhahtti billistit Máze, de ii leat mihkkege maid sáhttit dahkat dainna. Mii geahččalit goit vuosttaldit nu bures go mii sáhttit nu ahte Máze ii galggašii dulvaduvvot.

KJ: De jearrat seammás Máze skuvlajođiheaddjis, Trygve Guttormsenis maid son oaivvildat áššis?

TG: Munnje orro dovdome, jus garrasit dadjá, ahte dat lea ilgadis áitin. Lea obanassiige váttis ipmirdit ahte dákkár dulvadeami sáhttá čađahuvvot, ja čuožžuhan álohii maiddái ahte dat ii boađe goassege dáhpáhuvvat. Mun bajásšadden Álttás ja ledjen mielde evakueremis ja soađis nu mot dat lei dalle doppe ja fertejin fárret máŋgga geardde. Mun jáhkán buot olbmuin lea dárbu ovtta báikái gosa lea gullevašvuohta ja dovdo ruoktun, báikái gosa leat ruohttasat. Lea váttis ipmirdit mot sáhttá bágget eret badjel njeallje čuođe ássi gilážis nu go Mázes, ja ábaide go lea hupmu 400 olbmos, maid sáhttá dadjat gártát váttis dillái mii guoská fárremii eará báikkiide, sihke sin giella- ja birasduogáža dihte obbalohkkái. Eai sii sáhte dušše fárregoahtit. Ja dasa lassin go dál leat háhkagoahtime fámu eará gálduin, nu go atoma dehe gássa ja oljju, de diehttelasat lea čielggas ahte dat lea badjelmearálaš ášši dulvadit stuora guovlluid go muhtun jagiid geahčen gánske bohtet gahtát dan. Sáhttá dadjat ahte dat nubbi molssaeaktu gánske mávssašii eanet. Hubmojuvvo luonddusuodjaleami, ekologiija, biotohpaid birra ja eará fiinna sánit. Jáhkán dat hubmojuvvo veháš menddo unnán olbmuid birra luonddus. Hubmojuvvo suodjalit lottiid, elliid ja šattuid, ja danne mu mielas ferte leat hirbmat dehálaš ahte dan oktavuođas maid hupmá olbmuid birra. Ja dat vissa gal ii leat ovdal dáhpáhuvvan dán riikkas ahte dan mađe stuora gilli biddjo čázi vuollái el-fápmohuksema oktavuođas.

KJ: Aurland-čázádat ovdamearkka dihte?

TG: Vuosttažettiin, doppe hal várra ii lean sáhka sirdit stuora giliid. Ja de leage sáhka ovtta áššis mii mu mielas lea dehálaš dás. Bealistan balan hirbmadit ahte sii jávohaga meannudit ášši nu guhkas ahte ožžot prošekteret dan nu gárvvisin ahte šaddá hupmu ahte Stuoradiggi galgá mearridit ášši ja nu lea áššis dáhpáhuvvan nu ollu ahte dat gártá stuora deaddu Stuoradikki vuostá miehtat áššái. Nie sullásaččat leige várra, sáhttá dadjat dáhpáhuvai Aurland-dulvadan áššis.

KJ: Mii jearrat maiddái Nils Mathis Turis goas dákkár áitta bođii vuosttaš háve.

NMT: Na, jus in muitte boastut, de ledjen mun vissa dušše 10-12 jagi boaris go vuosttaš geardde gullen Máze dulvadeami birra. Lei okta dáčča gii mátkkoštii dáppe, in muitte su nama gal, ja son finai geahččame čáhcejođu ja son humai dan birra ja čálii gánske bláđiide maiddái dan birra ahte livččii buorre hukset dohko elrávdnjerusttega. Ja dat lei vissa dalle go lei hupmu hukset elrávdnjerusttega Áltái. Ja de mii eat gullan dan ášši šat maidege ovdal go moadde jagi ovdal soađi ja dalle hupme muhtun áigge fas elrávdnjerusttega huksemis. Ja dál maŋŋil soađi, maŋŋel eváhkko, de loktanii ášši fas, ja ábaide dalle go mii hutkagođiimet hukset girku deike. Dalle bođii ovdan ahte ii berre hukset girku dohko danne go Máze galggai biddjot čázi vuollái. Ja de šattai oalle ollu hupmu dulvadeami birra ja aviissat čálle dan birra, muhto de fas jaskkodit dat ášši. De vásse máŋggat jagit go eat gullan maidege das ahte Máze galggai dulvaduvvot, muhto de fas dál, lei vissa diibmá, go ášši fas šattai áigeguovdil.

KJ: Máze lea boares gilli. Adolf Steen han lea čállán girjji gili birra.

NMT: Jua, Máze lea boares gilli. Muhto ovdal soađi eai ássan nu olu olbmot dáppe. Ja dalle lei vissa 250 jagi áigi go lei huksejuvvon unna girkoš deike, muhto dat lei vuosttažettiin dalle boazosápmelaččaid várás geat johtaledje dákko. Dalle ii lean oktage fásta ášši dáppe Mázes.

KJ: Muhto juo ovddit čuohtelogus lea Máze leamaš gilli gos ledje máŋggat dálut ja šibihat.

NMT: Juo, dáppe leat leamaš ollu šibihat, ja leat leamaš vejolašvuođat doallat šibihiid. Duos johgáttis lei dat boares girku maid Thomas von Westen huksehii. Máze lea okta dain boarráseamos stuorit sámi giliin. Muhto jus mat dál fertešii fárret dakkár báikái gos ii loavtte áiggi, de ii leat mihkkege vehkiid dain ruđain maid oččošii.

TG: Min servodagas lea buohkain dihto gáibádus eallit oadjebasat, ja dat ii mearkkaš dan, ahte eallit beaivvis beaivái, muhto maiddái bearraša ja boahtteáiggi ektui. Eváhkko áigge, maid dadjat aiddo leat vásihan, de dovdo ođđa fárreheapmi dán báikkis eret dakkár eváhkko áittan ja dat bákkuin.

KJ: Muhto don, Guttormsen, don leat liikkáge optimisttalaš. Dieđán ahte dii lehpet dál viiddideame skuvlla.

TG: Na lea gal jurdda oaivvis ahte masa galgá dat leat ávkin, muhto jus mii vuollánivččiimet viiddidemiin, de lea čielggas ahte eiseválddiide maiddái addojuvvošii geahppasit vejolašvuohta fárrehit min dáppe eret. Nu ahte mii fertet feret dainnalágiin ahte mii galgat dáppe orrut eallinagi, ja ahte ođđa buolvvat sáhttet ealli dáppe min maŋis.

GUOSKEVAŠ ČÁZÁDATHUKSENPLÁNAIDE FINNMÁRKKUS.
Buot ovddasteaddjit čoahkkimis Kárášjogas ovddidedje balu čadnon váikkuhusaide mat šaddet jus NVE ja báikkálaš fápmorusttegat čađahit fápmorusttethuksenplánaid mat sis leat Finnmárkui.
Čoahkkin dáhttu cealkit ahte leat sámi beroštumit maidda dát garrasepmosit čuohcá. Vaikko čađahit ollu guorahallamiid, de čoahkkin oaivvilda ahte dehálaš jearaldagat main lea duohta mearkkašupmi eai vel leat guorahallon dahje plánejuvvon guorahallot, vaikko vel konsešuvdnaohcamuš gullomis fargga ovddiduvvo.
Áigut dasto vel gáibidit ahte jearaldagat sámi álbmoga vuoigatvuođain fertejit meannuduvvot ovdalgo konsešuvdnaohcamuš ovddiduvvo. Diehtit ahte Sámi instituhtta (DSI) áigu álggahit dakkár guorahallama 1975:s, ja oaivvilda ahte visot plánaid hukset čázádagain mat leat gullevaččat sámi guovlluide galgá maŋidit dassážiigo guorahallan lea dahkkon. Čujuhit dán olis §7 Lov om vassdrags-regulering (čázádathuksenláhkii).
Vaikko galgetge bidjon johtui ollu guorahallamat, earet eará guolle- ja fuođđobiologiijas, jieŋas, dálkkádagas, sáivačázis ja boazodoalus, ja konsešuvdnaohcamuša vuordit ovddiduvvot hui fargga, de ii leat leamaš vejolažžan báikkálaš berošteddjiide oahpásnuvvat dasa makkár bohtosat dain leat.
Bivdit ahte raporttat sáddejuvvojit Akšuvdnajovkui Guovdageainnu-Álttá ja Deanu čázádaga (Guovdageainnu čázádat) huksema vuostá, vai sii dasto besset bohtosiid almmuhit báikkálaš berošteddjiide.
Čoahkkin muittuha ahte Deatnu lea rádjeeatnu, ja ahte olles čázádahkii lea nanu beroštupmi maiddái Suoma bealde.

Álttá čázádat
Suoidnemánus oaččui NNV huksenplánaid Álttá čázádagas cealkámuša váste. Gávnnaheimmet ahte Čázádatdoaimmahaga konsešuvdnaohcamuš čielgasit fertii leat čázádathuksenlága vuostá ja daid njuolggadusaid vuostá mat gusket konsešuvdnaohcamuššii, maid NVE ieš lea bidjan. Suoidnemánu loahpageahčen váiddiimet Siviilaáittardeaddjái moanaid beliid Čázádatdoaimmahaga áššemeannudeamis, muhto vuosttažettiin dan ahte ohcamuša ledje buktán almmá ahte dehálaš vahátváikkuhusaid huksemis ledje guorahallan. Earret eará váilo dieđut váikkuhusain mat guske luossa- ja guvžábivdui Álttá eanus, Fállejogas ja Deanus, ja mearrabivdui seamma guollenáliid maŋis. Vejolaš vahágiid sáivačáhcejávrriid bivddu dáfus eai lean guorahallan, ja eaige vahágiid ja váttuid boazodollui ja vájaldeapmái ja meahcásteapmái. Dasto váilo dieđut sáivačáhcedilálašvuođas, jiekŋumiin ja suddamiin, áhtamis, váikkuhusain fuođđoeallimii, das gosa sádduid dolvot jna.