Guovdageainnu Meahcceguovddáš – Natursenter i Kautokeino

1. Ovdaprošeavtta duogáš ja čađaheapmi

Jurdda hukset meahcceguovddáža Guovdageidnui ii leat ođas. Lea leamaš sáhka das ovdal, ja dán háve bođii ovdan ságastallamis Bidjovákki ruvke álggaheami birra, evttohussan ođđa bargosajiide. 2015 čavčča Ávjovári luonddugáhttenlihtu bovddii rabas čoahkkimii, mas evttohuvvui meahcceguovddáš Guovdageidnui, ja ovdaprošeakta álggahuvvui. Guovdageainnu suohkana sávaldaga mielde leat mii erenomážit guorahallan mo ásahit álbmotmeahcceguovddáža Anárjoga álbmotmeahci hárrái.

Ovdaprošektii mii leat ožžon doarjaga Guovdageainnu suohkanis, FeFos ja Luonddugáhttenlihtus, oktiibuot 114500 NOK. Mii leat dasa lassin sádden badjel 40 ohcamuša, mas ii leat boahtán ruđa. Doarjja govččai goluid vuosttaš oassái, mii ovdanbuktojuvvon rabas čoahkkimis 01.09.2016. Dan maŋŋá mii leat joatkkán barggu, muhto mii leat unnán muddui nagodan máksit bálkká dan ovddas.

Kárten čálalaš gálduid luonddu ja meahccegeavaheamis Guovdageainnus
Iskkan makkár eavttuid gusket álbmotmeahcceguovddáža ja eará luondduguovddážiid dohkkeheapmái ja ruhtadeapmái
Guovllu ásahusaiguin jearran makkar máhttu, ideat ja dárbu sis lea dákkár guovddážii.
Álggahan neahttasiiddu http://meahcci.info
Ohcan vuogas visttiid ja tomttaid guovddážii
Lágidan oanehis kurssaid
Fitnan eará álbmotmeahcceguovddážiin, meahcceguovddážiin ja sullasaš ásahusain
Kárten vejolaš ruhtademiid guovddáža vuođđudeapmái, huksemii ja doaimmaheapmái
Ovttasbargu Artsdatabankeniin čoaggit ja systematiseret elliid ja šattuid šládjanamahusaid sámegilli

Čielggadit makkár čájáhusaid háliidit.
Ságastit ásahusaiguin maiguin lea vejolaš ovttasbargat.
Meroštallat makkár golut ja sisaboađut dákkár guovddážis leat.
Jorgalit neahttasiidduid
Lasihit neahttasiidui dieđuid mat váilot, nugo Guovdageainnu geologiija, eallit ja bivdu, eanadat ja dálkkádat.

2. Maid mii háliidit meahcceguovddážiin

Mii oaivvildit dákkár guovddáš lea dehálaš suohkanii ja guovllu ássiide, Finnmárkui, Davvi- Norgii ja Sápmái. Lassin doaibmá diehtogáldon turisttaide. Mii háliidit geahččat stuorat perspektiivvain barggu ja dáinna čuoládagain ovdánahttit luonddugáhttema Norggas ja máilmmis: “Jurddaš máilmmiviidosaččat ja doaimmat baikkalaččat”.

Mii árvvoštallat dehálažžan ahte guovddáš huksejuvvo Guovdageidnui. Árbevirolaš meahcásteapmi ja kultuvra lea dán guovllus hui nanus, seammás leat ollu vásáhusat sisabáhkkemiidda.

Anárjoga álbmotmeahcis ii leat gullevaš álbmotmeahcceguovddáš, nugo ollu earáin lea. Iige gávdno báiki gosa dieđut lea čohkkejuvvon das ja eará doaibmi ja evttohuvvon suodjalusguovlluin suohkanis.

Min bargu lea vuođđuduvvon jurdagis ahte luondu lea sámi kultuvrra vuođđu, nu go celkojuvvo Sámivuoigatvuođalávdegoddi čielggadusa tihttelis “Naturgrunnlaget for samisk kultur”. Raporttas mii čilget lágaid ja konvenšuvnnaid mat geatnegahttet Norgga vára váldit luonddu oppalaččat ja erenoamážit álgoálbmogiid luondduriggodagaid ja rivttiid luonddugeavaheapmái.

Mihttu dáinna guovddážiin lea nannet luonddudieđa, luonddugeavaheami, luondduilu ja luonddugáhttema (geahča 11 evttohusa guoskevaš mihtut raporttas), máŋggagielatvuođa ja sámegiela luondduoahpus ja –gáhttemis.

3. Fágasuorggit ja gelbbolašvuohta

Luondu: Eanadat ja dálkkádat, botanihka, zoologiija ja geologiija.
Luonddugeavaheapmi: boazodoallu, šibitdoallu, bivdin ja guolásteapmi, šaddogeavaheapmi.
Sisabáhkkemat: luottat, motorjohtoleapmi luonddus, nuoskideapmi, elrávdnjehuksen, ruvkedoaibma ja minerálaohcan, gáhttenguovllut, dálkkádatrievdadusat, luonddu rehabiliteren maŋŋil sisabahkkemiid.
Kultuvra: čanastagat kultuvrra ja luonddu gaska, Guovdageainnu kultuvra- ja dáidda ovdanbuktimat.

Bargosajiid ja gelbbolašvuođa dárbbu ferte juohkit guovtti oassai: guovddáža huksemii ja doaimmaheapmái. Mihttu lea geavahit báikkálaš gelbbolašvuođa nu bures go vejolaš. Lea sávahahtti ahte guovddáža bargit hálddašit luonddufágaid, sámi kultuvrra, lágidit čájáhusaid ja giela.

4. Čájáhus- ja ovdanbuktinvuogit

Guovddáš áigu geavahit iešguđetlágan čájáhus- ja ovdanbuktinvugiid nugo fállat mátkkiid (oahpistuvvon, luonddubálgát), čájáhusat main leat diŋggat mat leat geavahuvvon meahcásteamis, konserverejuvvon eallit, šattut, ja daid buktagat, elliid figuvrat, geađggit, duodječájálmas, govat ja teavsttat, filmmat, jietna, girjjit.

5. Álbmotmeahcceguovddáš ja eará guosseguovddážat

Stáhtalaš doarjja dákkár guovddážiidda lea čatnon Birasdirektoráhtta dohkkeheapmái. Direktoráhtas leat 5 váldofáttá: álbmotmeahcci, njeašši, boraspire, goddi ja máilmmiárbi. Buot dát temát heivejit Guovdageainnu meahcceguovddážii, muhto raporttas deattuhit álbmotmeahci. Birasdirektoráhtta lea giđa 2017 nammadan Anárjoga álbmotmeahci stivrra, mii galgá bargat hálddašanplánain, dan oalis lea Kárášjohka gielda ja Guovdageainnu suohkan bargagoahtán oaččuhit guovddáža, ja goappaš suohkanat háliideaba váldo guovddáža.

Gáhtten lea internašunálalaččat leamaš guovttebealat, luondu lea vátnon sisabáhkkemiid ja álbmotlassánemiid geažil ja lea dárbbašlaš gáhttet vai seailluhit luonddu, šlájaid ja sin eallindili. Máŋga riikkain leat álbmotmeahcit ásahuvvon álgoálbmogiid eatnamiidda gos sin rievttit ja vuoigatvuođat leat rivvejuvvon. Dál leat máŋga riikka dohkkehan álgoálbmogiid luonddugeavaheami ja addán ruovttoluotta rivttiid.

Norggas leat golbma gáhttenvuogi: luonddureserváhta, álbmotmeahcci ja eanadatsuodjalanguovlu. Norggas leat maiddai gávcci báikki UNESCO máilmmiárbelisttus, daid gaskkas lea Struve meridiánageavli, mas leat guokte báikki Guovdageainnus. Lassin gávdnojit eará gáhttenvuogit maid Norga ii geavat, dát ovttastit luonddugeavaheami ja gáhttema ja leat máškibut go eará gáhttenvuogit.

Álbmotmehciid ja eará gáhttenguovlluid ásaheapmi ja hálddašeapmi dáhkko lágaid ja njuolggadusaid vuođul maid guovddášeiseválddit dáhket, leačča go sámi dahje dáčča geavaheapmi. Maŋimus 30 jagi lea Norga ratifiseren konvenšuvnnaid mat geatnegahttet vuhtiiváldit sápmelaččaid eallinvuogi ja meahccegeavaheami. Áŋke šaddá riidu eiseválddiid ja sámi beroštumiid gaska gáhttemiin dahje sisabahkkemiin.

Norgga boazodoalus leat máŋggabealat vásáhusat álbmotmehciid ásaheapmái. Finnmárkkus leat álbmotmeahcit ásahuvvon sámiid meahcceávkkástallaneatnamiidda ja sávzaguohtuneatnamiidda ja riidu gaskal gáhtten ja geavaheapmi lea čuožžilan.

Obbalaččat Norggas leat gáhttemat ožžon ollu vuostehágu, sihke danin go hehtte ruvkedoaimmaid, elrávdnjebuođđudeami, vuovdedoaluid jna. ja go hehtte boanddaid, boazodolliid ja meahcásteddjiid ealáhusa ja árbevirolaš doaimmaid.

Finnmárkku fylkkamánni lea hálddašan Anárjoga álbmotmeahci. Hálddašan plána mii doaimmai lea okta Norgga čavgamus mii earet eará gáržžidii meahcásteami, boazodoalu ja turisma. Giđa 2017 lea Birasdirektoráhtta nammadan baikkalaš álbmotmeahcistivrra, mii galgá bargagoahtit ođđa hálddašanplánain.

Guovdageainnu suohkan háliida hukset sámi álbmotmeahcceguovddáža. Das ferte leat báikkálaš gullevašvuohta, árbevirolaš luonddugeavaheapmi, giella, kultuvra, luondduoaidnu. Sihke Guovdageaidnu ja Kárášjohka sávvaba dákkár guovddáža. Guokte iešráđálaš guovddáža seamma álbmotmeahccái ii leat rehálaš ja danin ferteba suohkanat ovttasbargat gus galgá oažžut doarjaga.

6. Fágalaš ja pedagogalaš ovttasbargoguoimmit

Ovdaprošeakta lea suokkardan makkár ásahusain lea vejolaš ovttasbargat: ee. oahpahusinstitušuvnnain nugo mánáidgárddiin, vuođđoskuvllain, joatkkaskuvllain ja allaskuvllain, universitehtain, dearvvašvuođaguovddážiin, museain, Govvagiisáin, giella- ja kulturguovddážiin, ICR ja Artsdatabankeniin.

7. Áigeguovdilis kursafálaldagat

Meahcceguovddáš áigu lágidit kurssaid ja sosiálalaš deaivvademiid. Kurssaid fáttát sáhttet leat omd.: guolásteapmi, čuopmaneaskin, geologiija, gámasuidnen, biepmo- ja dálkkasšattut, árbevirolaš biepmut, Artsdatabanken – mo registreret šattuid.

Ovdaprošeakta lea juo lágidan šaddo- ja biebmokurssaid 2016/17. Kurssaid ruhtadii kursadivvagat ja doarjagat eará ásahusaiguin. Ledje sullii 5-15 oasseváldi kurssain, mánát ja rávisolbmot. Eambbo kursat leat plánemis.

8. Organiseren, huksen ja ruhtadeapmi

Meahcceguovddáš sáhttá leat organiserejuvvon ja doaimmahuvvon máŋggaid vugiin, jus galgá doaibmat juridihkalaš iešráđálaš ásahussan gávdnojit dát vuogit:

Searvi – searvi ásahuvvo mas leat miellahtut ja divatmáksu. Miellahtut ieža válljejit stivrra geas lea ovddasvástádus doaimmahit searvvi.
Oasussearvi – priváhta olbmot, fitnodagat ja ásahusat ostet ossosa, ollu kommersiealla fitnodagat leat doaimmahuvvon dán vuogi mielde, iige soaitte leat heivvolaš meahcceguovddážii.
Vuođđudus – go ásaha vuođđudusa de servet searvvit ja fitnodagat ja/dahje olbmot álggahankapitálain. Dasto sii mearridit galgágo viiddidit vuođđudusa eaiggádiid. Gávdno guovttelágan vuođđudushápmi – dábálaš ja fitnodat. Gáibiduvvo unnimusat 100 000 ru álggahankapitála. Eaiggádat mearridit mo stivra galgá válljejuvvot. Ovdaprošeakta lea veardidan dán vuogi buot heivvolažžan meahcceguovddáža ásaheapmái.
Kommunála/Interkommunála searvi – dát vuohki sáhtášii heivvolaš álbmotmeahcceguovddážii gaskal Guovdageainnu ja Kárášjoga.

Go ovdaprošeakta gárvána de ii leat šat ruhta čuovvovaš bargguide, ovddasguvlui gáibiduvvo ruhtadeapmi sihke organiseremii, huksemii ja doaimmaheapmái. Guovddáža doaimmaheami vejolaš sisaboađut leat bileahttavuovdin ja muđui girjjiid ja suveniravuovdin, konsuleanttabálvalusaid fállat, ovttasbargu eará ásahusaiguin ja sponsen.

Guovddáža ferte hukset dáđi mieldego dáhkká vásáhusaid, gelbbolašvuođa nanne ja ruhtadeami oažžu iešguđetge doaimmaide. Álggos galggaše bargit vuoruhuvvot ja sin gelbbolašvuohta ja dasto vistti. Jurddašit guovddáža huksema njealji oasis: ovdaprošeakta, vuođđudus vistti haga, meahcceguovddáš láigohuvvon dahje oston visttis ja meahcceguovddáš iežas visttis.

Lea sávahahtti ahte meahcceguovddáža váldoguovddáš huksejuvvo Guovdageainnu guovddážii, ja vejolaš ossodagat Mázes ja Láhppoluobbalis. Lassin háliidit olgoossodagat čatnon luonddubálgáide ja kursadoaimmaide. Váldovisti galgá huksejuvvot birasseasti huksenvugiin. Muđui háliidit visttis ea.ea čájáhuslanja, akvariuma, resepšuvnna, čoahkkinlanja, mánáidčiega, kantuvrraid, kafea, gievkkana ja njuoskalanja. Olggobealde vistti háliidit ea.ea botanihkalaš gárdima, geađgečájáhusa, goađi ja lávu.

Ovdaprošeakta lea iskkan vejolaš gaskaboddosaš ja bistevaš visttiid guovddážii (geahča prošeaktaraporta) ja maiddai tomttaid.

Áŋgirit márkanfievrridit prošeavtta ja kursafálaldagaid lea dehálaš juohke oasis ásaheamis, sihke interneahtta, media, rabasčoahkkimiid bokte. Maiddai go guovddáš lea ásahuvvon lea dárbbašlaš joatkkit márkanfievrredeami iežas gihppagiid, neahttasiidduid ja sosiála mediaid ja eará mediaid bokte ja maiddai ovttasbargat eará ásahusaiguin ea.ea suohkaniin, FeFo, Birasdirektoráhta.

Leat ollu vejolašvuođat dákkár guovddážiin. Dákkár gelbbolašvuođa ja fálaldaga ii leat vejolaš hukset ovtta beaivvis nubbái, danin evttohit pilohtaprošeavttaid mas válljet ovtta fáttá hávális, dahje moadde maid sáhttá čuoldit oktii. Pilotprošeakta šaddá maŋŋil oassin guovddážis. Dalle lea vejolaš ja álkit ohcat doarjagiid ja ovdánahttit gelbbolašvuođa ja resurssaid ovtta fátta siskkobealde, evttohusat prošeavttaide lea njeašši ja čáhcádagat, Álttá -Guovdageainnu eanu buođđun, boazu ja boazodoallu, Anárjoga álbmotmeahcci, lottit duoddaris, ávkalaš šattut, geađgi ja geologiija, boraspiret duoddaris, girje- ja gáldočoakkáldagat.